Lidé, kteří mají dostatečné vzdělání a kompetence, jsou schopni kriticky hodnotit informace a rozlišovat mezi pravdivými a nepravdivými informacemi. Vzdělávání v rámci formálního vzdělávacího systému může poskytnout lidem potřebné nástroje a znalosti pro kritické myšlení a rozpoznávání dezinformací. Nicméně, vzdělání nekončí u školních lavic a neformální vzdělávání, jako jsou například kurzy online, workshopy, nebo tréninky, mohou také hrát důležitou roli při poskytování lidem potřebných kompetencí pro boj proti dezinformacím. Vzdělání a kompetence jsou základem pro zodpovědné chování v digitálním prostředí a pro snížení dopadů dezinformací na společnost.
Kritické myšlení
V knize Petra Nutila je kritické myšlení definováno “Myslet kriticky znamená myslet nezávisle, analyticky. Je to vědomý racionální proces myšlení, který vede k nějakému závěru.“
(NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. s. 116, ISBN 978-80-271-0716-2)
Tuto schopnost lze dále rozdělit na několik kroků, jako je sběr informací z více zdrojů, ověřování pravdivosti informací a zdrojů, porovnávání informací s jinými zdroji a předchozími znalostmi, uvažování o možných zaujatostech zdrojů a kladení otázek, jakým účelem jsou informace šířeny a kdo z toho má prospěch. Kritické myšlení je také spojeno s logickým a faktickým uvažováním a schopností přijmout a respektovat různé argumenty a názory. Autor zdůrazňuje, že kritické myšlení není jen o tom, jak rozpoznat nepravdivé informace, ale také o tom, jak získat komplexní pohled na danou problematiku a dělat lepší rozhodnutí. Díky kritickému myšlení se staneme odolnějšími vůči manipulaci ze strany reklamy, populistů a propagandistů všech skupin. Kritické myšlení nám umožní nejen lépe rozpoznat manipulativní a zavádějící informace, ale také si uvědomit, jakým způsobem nás tyto informace ovlivňují a jakým způsobem nás někdo snaží ovládat. Kritické myšlení nás také učí vnímat různé perspektivy a kulturní kontexty a být schopni si udělat vlastní názor na danou věc. Je tedy důležité, aby bylo kritické myšlení součástí našeho vzdělávání a běžného života.
Mediální gramotnost
UNESCO definuje mediální gramotnost jako “Dovednosti, znalosti a porozumění, které lidem umožňují efektivní a bezpečné využívání médií. Aby měli lidé možnost přístupu k informacím a aby mohli bezpečně a odpovědně využívat, kriticky posuzovat a vytvářet mediální obsah, potřebují pokročilé dovednosti v oblasti mediální gramotnosti. ”
(NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. s. 118, ISBN 978-80-271-0716-2.)
Je nutné zdůraznit důležitost kritického myšlení, zejména při posuzování informací, které neodpovídají vlastním přesvědčením nebo zkušenostem. Kritické myšlení zahrnuje schopnost nechat stranou předsudky a přijmout informace na základě důkazů a argumentů. Celkově lze tedy říci, že zlepšení mediální gramotnosti a kritického myšlení jsou klíčové pro ochranu proti dezinformacím a manipulaci v médiích. Mediální gramotnost se zaměřuje na schopnosti rozpoznat a kriticky posoudit zpravodajské, publicistické a reklamní obsahy, zatímco informační gramotnost zahrnuje schopnost efektivně vyhledávat, filtrovat a hodnotit informace na internetu a v digitálním prostředí obecně.
Informační gramotnost
David Bawden, britský vědec v oblasti informační vědy ve své knize uvádí „Informační gramotnost je definována jako schopnost vědět, kdy jsou informace zapotřebí, být schopný tyto informace identifikovat, najít, vyhodnotit a efektivně použít k řešení daného úkolu či problému.“ Podle Bawdena ( BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017, s. 373. ISBN 978-80-88123- 10-1.) informační gramotnost nabízí obvykle šestifázový postup:
1. rozpoznávaní informační potřeby,
2. identifikace, jakých informací je zapotřebí,
3. nalezení těchto informací,
4. organizace těchto informací,
5. efektivní využití těchto informací.
Informační gramotnost je důležitá pro všechny oblasti života, od akademického prostředí, přes profesionální svět, až po každodenní rozhodování. Pokud jsme informačně gramotní, můžeme lépe porozumět různým tématům, důležitým událostem a kriticky se na ně dívat. To nám umožňuje být nejen schopni rozhodovat na základě pravdivých informací, ale také nás chrání před manipulací a dezinformacemi, které jsou stále běžnější v dnešní době.
Kritické čtení
Kritické čtení je schopnost aktivně a kriticky přemýšlet o textech a vědět, jak analyzovat, interpretovat a hodnotit různé typy psaného materiálu. “Kritické čtení znamená schopnost porozumět psanému textu, zabývat se jím, přemýšlet o něm a používat ho k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potencionálu a k aktivní účasti ve společnost.“ (NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. s. 119, ISBN 978-80-271-0716-2.)
Kombinace kritického myšlení a schopnosti rozpoznat a vyhnout se dezinformacím a nepravdivým informacím je velmi důležitá, a proto je informační gramotnost nezbytná pro úspěch v mnoha oblastech profesionálního a osobního života. Je nutné zahrnout informační gramotnost do vzdělávacích programů, aby se lidé naučili analyzovat a kriticky posuzovat informace a aby byli schopni rozhodovat na základě faktů a ne manipulace.
Regulace a dohled nad médii
Vlády a nezávislé organizace by měly mít regulaci a dohled nad mediálními společnostmi, aby se zabezpečilo, že jsou informace poskytovány objektivně a spravedlivě. V České republice existuje několik legislativních opatření, která mají za cíl chránit veřejnost před manipulací v médiích a dezinformacemi.
Mezi ně patří:
Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku: tento zákon upravuje právní rámec pro provozování a regulaci tisku v České republice. Stanoví zásady nezávislosti a pluralitního přístupu k informacím a stanoví sankce za porušení zásad.Zákon o veřejném rozhlasu a televizi: tento zákon upravuje provozování veřejnoprávních médií, jako je Český rozhlas a Česká televize. Zajišťuje nezávislost a pluralitu vysílání a stanoví povinnost dodržovat etické a profesní standardy.
Zákon o reklamě: tento zákon reguluje reklamu a stanoví pravidla pro její prezentaci a obsah. Zabraňuje zavádějícím a klamavým reklamám a stanoví sankce za jejich porušení.
Zákon o ochraně osobních údajů: tento zákon chrání osobní údaje občanů a stanoví pravidla pro jejich zpracování a uchovávání. Zabraňuje manipulaci s osobními údaji a zabraňuje také šíření dezinformací a lživých informací o jednotlivcích.
Právo na informace: základním právem občanů je právo na informace. Toto právo zaručuje přístup k veřejným informacím a dokumentům a umožňuje občanům ověřit informace, které se objevují v médiích.
