V současné době se společnost potýká s velkým množstvím nepravdivých zpráv, poplašných hoaxů, lživých informací a dezinformací. Tyto informace se šíří rychle a široce, často prostřednictvím sociálních sítí a dalších digitálních kanálů. Důsledky šíření
takovýchto nepravdivých informací mohou být pro společnost velmi negativní, a to jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém horizontu.
Dezinformace mohou být účinným nástrojem pro šíření vlivu a prosazení zájmů jednotlivých aktérů. Dezinformace mohou být šířeny prostřednictvím různých kanálů, včetně sociálních médií, a mohou mít široký dopad na různé skupiny lidí. Dezinformace
slouží především k šíření vlivu.
Snížení důvěryhodnosti médií a institucí
Šíření nepravdivých zpráv a dezinformací výrazně snižuje důvěryhodnost médií a institucí v očích veřejnosti. Pokud lidé budou opakovaně vystaveni lživým informacím, budou se stávat nedůvěřivějšími a ztratí důvěru v média a vládní instituce. To může mít vážné důsledky pro fungování demokracie a společnosti jako celku. Když se lidé nedokážou spolehnout na pravdivé a objektivní informace, mohou být zmatení a nerozhodní při rozhodování, které se týká jejich životů a budoucnosti.
Rozdělení společnosti
Šíření dezinformací a lží může mít negativní dopad na jednotu společnosti. Nepravdivé zprávy často šíří nesprávné informace o určitých skupinách lidí nebo společenských problémech, což může vést k polarizaci a konfliktům mezi různými
skupinami lidí. Například hoaxy týkající se imigrace mohou vést k xenofobii a rasismu. Tento rozdělující efekt může být zvláště problematický v době společenských a politických rozporů, kdy jsou nutné konstruktivní dialogy a spolupráce. Navíc, šíření lživých informací může vést k ztrátě důvěryhodnosti společenských institucí a vytvoření pocitu beznaděje u obyvatelstva. Lidé se mohou cítit podvedeni a zklamáni, což může vést k apatii a snížené angažovanosti v politickém a společenském dění. To může mít
negativní dopad na demokracii a stabilitu společnosti jako celku.
Polarizace
Dezinformační aktivity mají za cíl narušit národní prosperitu a bezpečnost. Tyto aktivity jsou obvykle prováděny nepřátelskými státními nebo nestátními subjekty, které mohou využívat prostředníků a různých technik komunikace a hybridního vlivu, včetně špionáže a kompromitujících materiálů. Často jsou cílem dezinformací státní instituce a jejich pověst, přičemž účelem je podpořit cíle zahraniční politiky nepřátelského subjektu. Důsledky takových aktivit mohou zahrnovat ovlivňování politiků v rozhodování, narušení důvěry mezi vládou a občany, oslabení společenské soudržnosti a narušení spojenectví mezi státy.
Ovlivňování veřejného mínění
Dalším důsledkem šíření nepravdivých zpráv, poplašných hoaxů, lživých informací a dezinformací na společnost je ovlivňování veřejného mínění. Pokud jsou lidé vystaveni opakovaně nepravdivým informacím, mohou se stát jejich přesvědčení a postoje zpochybnitelnými a mohou být náchylnější věřit dalším dezinformacím. To může vést k polarizaci společnosti, kde jsou lidé rozděleni na skupiny s odlišnými názory a přesvědčeními. Kromě toho mohou být dezinformace využity k ovlivňování volebních výsledků nebo politického rozhodování. Například v případě ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016 byly vytvořeny falešné účty na sociálních sítích, aby se šířily dezinformace a narušily demokratický proces. Ovlivňování veřejného mínění může mít také dopad na společenské změny. Pokud jsou lidé vystaveni nepravdivým informacím o určité skupině lidí, mohou se vytvořit předsudky a diskriminace vůči této skupině. To může vést k sociálnímu napětí a konfliktům, což může mít vážné následky pro společnost jako celek.
Zvýšení napětí a strachu
Nepravdivé zprávy mohou šířit falešné informace o bezpečnosti a ohrožení, což může vést k obavám a panice. Například nepravdivé zprávy o teroristických útocích nebo epidemiích mohou způsobit zbytečné obavy a paniku mezi lidmi. V situacích, kdy je již společnost napjatá a polarizovaná, mohou nepravdivé zprávy přispět ke zhoršení situace a vyvolat vlnu strachu a hysterie. To může vést k nepokojům a konfliktům ve společnosti. Zvýšení napětí a strachu také může oslabit důvěru v instituce a vládu, což může mít další negativní dopady na společnost.
Diskreditace
Dezinformace jsou šířeny s cílem poškodit důvěryhodnost a pověst určité osoby nebo organizace pomocí lží. Strůjci dezinformací zacílí na určitou osobu nebo organizaci a pomocí lží se ji snaží poškodit. Hlavním cílem dezinformačního útoku nemusí být vždy oběť, ale může se jednat o izolaci zranitelné skupiny lidí, kteří jsou závislí na službách určité organizace, pomocí diskreditace této organizace. Diskreditace je jedním z nejčastějších účelů šíření dezinformací a často je doplněna o další cíle, jako je polarizace a informační vlivové operace.
Ohrožení bezpečnosti
Ohrožení bezpečnosti je dalším vážným důsledkem šíření dezinformací a lživých informací. Tyto informace mohou mít velký dopad na bezpečnost jednotlivců i celých komunit. Jedním z příkladů může být šíření hoaxů a dezinformací o bezpečnosti a účinnosti vakcín. Tyto nepravdivé zprávy mohou vést k tomu, že lidé nebudou chtít nechat se očkovat a tím vystaví sebe i své okolí nebezpečí nákazy vážnými nemocemi. To může mít negativní dopad na zdraví celé populace. Dalším příkladem mohou být lživé informace šířené teroristickými organizacemi, které mohou vést k radikalizaci jednotlivců a k teroristickým útokům. Tyto organizace mohou šířit dezinformace o svých cílech a ideologiích, což může vést k násilným konfliktům a ohrožení bezpečnosti lidí. Lživé informace a dezinformace mohou také vést k neoprávněnému zásahu do soukromí
a omezování osobní svobody. Například pokud se šíří nepravdivé informace o nějaké menšině, může to vést k nenávisti a diskriminaci. To může vést k narušení jejich soukromí a omezování jejich svobod. V neposlední řadě, dezinformace a lživé informace mohou vést k napětí mezi zeměmi a národy. Tyto informace mohou být šířeny jako propaganda, aby se získala podpora pro válku nebo jinou formu konfliktu. To může mít vážné dopady na mezinárodní vztahy a bezpečnost celého světa.
Ekonomické dopady
Lživé zprávy mají vážné ekonomické dopady na společnost a jednotlivce. Tyto nepravdivé informace mohou vést ke ztrátám finanční stability a narušení hospodářského růstu. Lživé zprávy mohou mít také negativní dopad na celou ekonomiku, zejména na trhy, podniky a hospodářský růst, a to vše může vést k nezaměstnanosti, narušení hospodářské stability a omezení možností rozvoje. Například falešné zprávy o krachu firmy mohou vést k poklesu akciových trhů a ztrátám pro investory.
Ztráta důvěry v média
Vzhledem k rostoucímu množství nepravdivých informací a dezinformací, které se šíří prostřednictvím tradičních médií i sociálních sítí, lidé často ztrácí důvěru v informace, které jim média poskytují. Tento nedostatek důvěry může vést k různým problémům, jako je zvýšení polarizace společnosti a ztráta schopnosti dosáhnout konsensu.
Zvyšuje se vliv extremistických a radikálních skupin
Šíření dezinformací a lží může vést k posilování extremistických a radikálních skupin, které využívají tento prostředek k prosazování svých názorů a cílů. Tyto skupiny mohou využívat různé formy manipulace a dezinformace, aby získaly podporu pro své názory a oslabily legitimitu opačných názorů.
Vnik sociálních bublin
Důsledkem manipulace v sociálních médiích může být vznik informační bubliny, kde jsou lidé vystaveni pouze určitému druhu informací a nemají přístup k různorodým pohledům a názorům. V posledních letech se staly sociální sítě hlavním kanálem pro šíření dezinformací a lživých informací. Jejich algoritmy a automatizované procesy umožňují rychlé šíření zpráv, aniž by byly ověřeny a filtrovány. To znamená, že každý uživatel sociálních sítí může být vystaven dezinformacím a lživým informacím bez ohledu na to, jak jsou kritičtí a obezřetní. Tento jev také zvyšuje riziko vzniku tzv. informační bubliny. Tato informační bublina tedy způsobuje, že lidé nejsou vystaveni různorodosti informací a názorů, což má za následek omezení pluralismu a demokratické diskuse. Velké internetové společnosti jako Google, Facebook, Apple a Microsoft získávají cenné informace o uživatelích a využívají je pro svůj prospěch. Tento proces může být ještě posílen algoritmy a personalizovaným obsahem na sociálních médiích v daných skupinách. Celkově lze tedy říci, že personalizovaný obsah může mít negativní dopad na svobodu slova, demokracii
a rozmanitost názorů. Sociální bublina také může vést k dezinformaci, protože algoritmy preferují kliknutí a angažovanost uživatelů, a proto mohou preferovat kontroverzní a emocionální obsah před objektivními a vyváženými informacemi. Zodpovědnost sociálních sítí spočívá v tom, aby byly schopny rozpoznat a odstranit dezinformace a lživé informace z jejich platforem. V posledních letech se také začaly prosazovat různé iniciativy a projekty, které mají za cíl zvýšit mediální gramotnost a kritické myšlení uživatelů sociálních sítí.
